7 největších omylů o špercích: Věříte některému z nich?

Mýty o špercích, kterým pořád věříme. Jak je to doopravdy?

Při výběru šperku se často řídíme jednoduchými pravidly. Zlato je lepší než stříbro. Čím více karátů, tím kvalitnější šperk. Diamant vydrží všechno. A když stříbro zčerná, asi nebylo dost kvalitní.

Jenže materiály tak jednoduše nefungují.

Šperk, který nosíte každý den, přichází do kontaktu s pokožkou, potem, kosmetikou, oblečením, vodou i nejrůznějšími povrchy. Každý kov se přitom chová trochu jinak. A některé vlastnosti, které na první pohled vypadají jako nedostatek, jsou ve skutečnosti naprosto přirozené.

Pokud tedy hledáte šperk, který nemá skončit po jedné sezoně na dně šperkovnice, je dobré vědět, co od něj můžete — a nemůžete — očekávat.

Zčernalé stříbro není důvod k panice

Vyndáte oblíbený stříbrný náhrdelník ze šperkovnice a zjistíte, že už není tak krásně světlý jako dřív. První myšlenka? „To asi není kvalitní stříbro.“

Ve skutečnosti může být pravda přesně opačná. Tmavnutí je u stříbra přirozený proces a samo o sobě nevypovídá o tom, že jste koupili nekvalitní šperk. Pro výrobu šperků se běžně používá sterlingové stříbro (Ag 925/1000). Číslo 925 znamená, že 92,5 % slitiny tvoří stříbro. Zbytek představují další kovy, díky kterým je materiál pevnější a praktičtější pro výrobu šperků.

Povrch stříbra postupně reaguje s látkami ve svém okolí. Rychlost změny vzhledu navíc není u každého člověka stejná. Roli může hrát pot, kosmetika, parfém, prostředí i způsob, jakým šperk skladujete. Proto může stejný stříbrný náhrdelník u jednoho člověka vypadat dlouho téměř beze změny a u jiného ztmavnout podstatně rychleji.

Tmavnutí stříbra tedy většinou neznamená, že je šperk zničený. Povrch lze vyčistit a v případě potřeby profesionálně přeleštit. Stříbro se tak může znovu velmi přiblížit svému původnímu vzhledu.

Co si z toho odnést?

Nehodnoťte kvalitu stříbrného šperku podle toho, zda někdy ztmavne. Mnohem důležitější je skutečné složení materiálu, zpracování šperku a možnost jeho budoucí údržby.

Více zlata nemusí znamenat lepší šperk pro každodenní život

U zlata máme přirozenou tendenci vnímat karáty jako známku kvality. Čím vyšší číslo, tím lepší. Jenže karáty ve skutečnosti říkají především kolik čistého zlata slitina obsahuje.

Čisté zlato má 24 karátů. Je velmi cenné, ale zároveň poměrně měkké. Pro šperk, který chcete často nosit, je tak nevhodné. Proto se zlato kombinuje s dalšími kovy. Vznikají slitiny s vlastnostmi vhodnějšími pro šperkařství a každodenní nošení. 

Například 14karátové zlato (585/1000) obsahuje 58,5 % čistého zlata. Zbývající část tvoří další kovy, které ovlivňují pevnost, odstín a další vlastnosti výsledného materiálu. Díky tomu se pak můžete setkat s červeným (růžovým) nebo bílým zlatem.

A právě tady vzniká jeden z největších omylů při nákupu šperků: hodnota materiálu a praktičnost materiálu nejsou totéž.

Pokud chcete šperk nosit často, není potřeba automaticky hledat nejvyšší možné číslo. Mnohem důležitější je, zda vlastnosti konkrétní slitiny odpovídají tomu, jak budete šperk používat.

Pozlacení a zlato vypadají podobně. Nestárnou ale stejně.

Dva nové šperky mohou vedle sebe vypadat téměř totožně. Jeden je vyrobený ze zlata nebo zlaté slitiny, druhý je pozlacený. Rozdíl se ale ukáže až časem.

U pozlaceného šperku je zlato pouze na povrchu základního materiálu. Tato vrstva se při nošení postupně namáhá. Tře se o pokožku a oblečení, přichází do kontaktu s potem, kosmetikou nebo vodou. A protože jde o povrchovou vrstvu, není nekonečná. Jak dlouho pozlacení vydrží, nelze jednoduše vyjádřit jedním číslem. Záleží na technologii, tloušťce vrstvy i na tom, jak často a jakým způsobem konkrétní šperk nosíte. Prsten bývá například mechanicky namáhán jinak než náušnice nebo přívěsek.

To neznamená, že by pozlacené šperky neměly své místo. Důležité je pouze nekupovat je s očekáváním, že se budou po mnoha letech chovat stejně jako šperk vyrobený ze zlaté slitiny. Pokud hledáte šperk na určité období nebo chcete zlatý vzhled za nižší cenu, může pozlacení dávat smysl.

Pokud ale vybíráte šperk spojený s důležitou vzpomínkou a představujete si, že ho budete nosit dlouhé roky, stojí za to přemýšlet i nad tím, co se skrývá pod jeho povrchem.

Ani diamant není nesmrtelný

Diamant má téměř legendární pověst. Je nejtvrdší přírodním materiálem, takže se mu přece nemůže nic stát. Jenže slovo tvrdý neznamená nerozbitný.

Diamant skutečně mimořádně dobře odolává poškrábání. Právě proto stojí na vrcholu Mohsovy stupnice tvrdosti. Silný náraz je ale něco jiného než škrábání. Diamant má svou specifickou krystalickou strukturu a při nešťastném úderu může dojít k jeho odštípnutí nebo prasknutí. 

Takže ano — diamant je výjimečně odolný materiál. Ne — není nezničitelný.

I proto je lepší diamantový prsten před činnostmi, při kterých hrozí silné nárazy, odložit.

Když vám vadí zlatý šperk, nemusí vám vadit samotné zlato

„Nemůžu nosit zlato, mám na něj alergii.“

Takové tvrzení není neobvyklé. Jenže u zlatého šperku je potřeba rozlišovat mezi zlatem a zlatou slitinou. Například u 14karátového zlata tvoří čisté zlato 58,5 % materiálu. Zbytek představují další kovy, které jsou součástí slitiny. A právě některý z nich může být příčinou reakce pokožky. Známým kontaktním alergenem je například nikl, který může být přítomen v některých slitinách. Citlivost je ale velmi individuální.

Proto nedává smysl říkat, že „14k zlato způsobuje alergii“ nebo naopak že „na zlato alergii mít nemůžete“. Pokud víte, že vaše pokožka na některé kovy reaguje, zajímejte se při výběru šperku nejen o počet karátů, ale také o složení konkrétní slitiny.

Je to informace, která může být pro vaše každodenní pohodlí mnohem důležitější než samotná ryzost.

První škrábanec neznamená, že jste šperk zničili

Nový šperk je dokonale lesklý. A pak přijde první drobný škrábanec. U šperku, který nosíte každý den, je to prakticky nevyhnutelné.

Šperk jednoduše nežije ve vitríně. A to je dobré mít na paměti především u šperků s vysokým leskem, na kterých mohou být první drobné stopy používání viditelnější. Naštěstí řadu povrchových škrábanců dokáže zlatník při odborné renovaci zmírnit nebo odstranit přeleštěním.

Není ale potřeba běžet na leštění po každé malé rýze. Časem totiž na povrchu vznikne množství jemných stop, které se opticky spojí do přirozeného vzhledu nošeného šperku. A právě to je někdy mnohem hezčí než neustálá snaha udržet šperk v absolutně nedotčeném stavu.

Šperk určený k nošení může nést známky toho, že byl skutečně nošen. U osobního šperku to nemusí být chyba. Je to část jeho dalšího příběhu.

A co zlato? Opravdu zůstane navždy úplně stejné?

Zlato si spojujeme s trvalostí, a právem. Čisté zlato je chemicky velmi stálý kov. Jenže znovu narážíme na rozdíl mezi čistým zlatem a materiálem, ze kterého se běžně vyrábějí šperky.

Zlaté slitiny obsahují také jiné kovy a samotný povrch šperku je každý den vystaven okolnímu prostředí. Proto se může vzhled šperku v průběhu let mírně proměňovat. Zvláštní kapitolou je bílé zlato.

To bývá velmi často opatřeno rhodiovou vrstvou, která mu dodává jasnější, studenější bílý vzhled. Rhodium je ale povrchová úprava. Při nošení se postupně opotřebovává a pod ní se začne více projevovat přirozená barva použité slitiny bílého zlata.

Šperk tím nepřestává být zlatý ani kvalitní. Pouze nastal čas na jeho údržbu. Rhodiovou vrstvu lze znovu obnovit a šperku vrátit požadovaný vzhled.

Možná tedy hledáme „kvalitní šperk“ podle špatných znaků

Nečerná. Nepoškrábe se. Nezmění vzhled. Vydrží všechno. Takový seznam vlastností zní lákavě.

Jenže prakticky žádný šperk, který skutečně nosíme, nezůstává navždy přesně takový, jaký byl první den. A možná právě tady je užitečné změnit způsob, jakým o kvalitě přemýšlíme. Kvalitní šperk nemusí být šperk, na kterém se nikdy neprojeví čas.

Může to být šperk vyrobený z poctivého materiálu, jehož vlastnosti známe. Šperk, který lze čistit, servisovat, opravit nebo renovovat. Šperk navržený tak, aby nebyl jen hezký v okamžiku nákupu, ale mohl s vámi pokračovat dál.

Proto při výběru doporučujeme neptat se pouze:

Jak bude šperk vypadat, až otevřu krabičku?

Ale také:

Jaký bude za pět, deset nebo dvacet let?

Stříbro, nebo 14k zlato?

Pokud vybíráte mezi stříbrným a zlatým šperkem, neexistuje jedna správná odpověď pro každého. Sterlingové stříbro umožňuje vytvořit kvalitní šperk z drahého kovu za dostupnější cenu. Je potřeba počítat s tím, že může oxidovat a je třeba se o něj průběžně starat. Jeho vzhled lze ale čištěním a odbornou péčí obnovovat.

14karátové zlato je větší investice. Pro šperky, které mají být dlouhodobě nošené a uchovávané, však nabízí velmi zajímavou kombinaci hodnoty a praktických vlastností.

Rozhodnutí proto nemusí znít: Který materiál je lepší? Lepší otázka je: Který materiál dává větší smysl právě pro tento šperk a pro člověka, který ho bude nosit?

V Little Gold Line proto tvoříme osobní šperky ze sterlingového stříbra Ag 925/1000 a 14karátového zlata 585/1000.

Ne proto, že bychom chtěli tvrdit, že existuje materiál, který se nikdy nezmění, nikdy se nepoškrábe a nepotřebuje péči.

Právě naopak.

Chceme, abyste věděli, co kupujete, jak se daný materiál chová a jak se o něj můžete v průběhu let starat.